1. Výživa - Proteiny
Začněme základy…
Pojmem výživa se označuje soubor biochemických procesů, kterými organismy přijímají organické a anorganické látky. Tyto látky jsou nezbytné pro správné fungování těla organismu. Samozřejmě se z tohoto oboru stala samotná věda, která se zabývá látkovou výměnou, především příjmem živin, jejich účelem, přeměnou a využitím.
U lidí je výživa závislá na konzumaci potravin, které mohou být rostlinného, živočišného nebo jiného původu. Z potravin člověk dostává výživové látky, které potřebuje lidský organismus k získání energie, růstu a obnově buněk, tkání atd. Aby lidský organismus mohl správně fungovat, je důležité dodávat tělu bílkoviny (proteiny), sacharidy, tuky, vitamíny, minerály, vlákninu a vodu.
Tak tedy základní teorii máme za sebou, snad to každý zná, jíst se musí. Ano, jíst musíme, ale jak jíst, abychom dosáhli vytoužené postavy? Opět jako vždy, musíme vědět, jak chceme vypadat. Víme? Tak jak se tedy stravovat?
Možná jste už zjistili, že dřete v posilovně jako kůň, ale pořád z vás není Arnold. Jak je to možné? Pravděpodobně máte špatnou stravu! Pro budování svalové hmoty a účinnému shazování tuků, je zapotřebí nejenom tvrdě trénovat, ale dodat tělu dostatek kvalitních živin. Které to tedy jsou? Bílkoviny, sacharidy, tuky. Plus další složky jako jsou různé vitamíny a minerály. Pravidelně jíme multivitaminy, tak bychom měli mít dostatečný přísun těchto složek. Ale co ty bílkoviny, sacharidy a tuky?
Obr.: http://www.i60.cz/obrazky/velke/potraviny_201209042144310.jpg
Bílkoviny – proteiny
Slovo proteiny pochází z řečtiny a znamená primární. Pokud nabíráte svalovou hmotu, jistě že ano. Tak proteiny jsou pro vás opravdu primární. Jsou to látky, které slouží k výstavbě a obnově svalových tkání. Přijímáme je formou potravy, následně jsou rozloženy na aminokyseliny, dopraveny do buněk a opět složeny do bílkovin. Z tohoto procesu se vytvářejí svaly. Bez nich to nelze.
Stále častěji se ukazuje, že čím více je strava postavena na bílkovinách, tím k většímu svalovému růstu dochází. Bohužel to nefunguje neomezeně. Nemůžeme jíst bílkoviny po kilech a čekat, že budeme všichni jako Hulk. Škoda! Využití bílkovin je závislé na hormonálním systému každého jedince. Díky hormonům probíhá syntéza bílkovin. Za syntézu nese odpovědnost testosteron, růstový hormon, inzulínu podobný růstový faktor, inzulín a kortizol.
Testosteron je hormon, který zvyšuje syntézu bílkovin. Tudíž čím více testosteronu, tím více bílkovin lze přeměnit na svalovou hmotu. Právě tento hormon je jedním z limitních faktorů, při budování svalové hmoty. Tohoto rozdílu si můžete snadno všimnout mezi mužem a ženou. Muži májí o dost větší hladinu testosteronu, mají také o dost větší svaly, někteří. Ženy mají malou hladinu, tudíž menší svaly. Zde tedy můžeme i vyvrátit mýtus o tom, že žena, která cvičí silově, bude „mužatka“. Nebude, pokud nepřijímá z vnější testosteron. Dámy, nebojte se zvedat.
Další podstatný hormon je inzulín. Ten říká naším tělesným prostorům, kdy mají ukládat a přijímat. Mezi hlavní uložiště patří svaly, játra a samozřejmě tuk. Všechny tyto jednotky jsou jinak citlivé – opět záleží na jedinci. Člověk, který má citlivější svaly, tak snáze nabírá svalovou hmotu. Člověk citlivý na tuk, snáze nabírá tuk. Tudíž, čím citlivější jsou svalové buňky na inzulín, tím více aminokyselin se v nich uloží a následně se z nich buduje svalová hmota.
Dále tady máme kortizol – stresový hormon. Kortizol brání budování svalů, dokonce je i ubírá. Slouží k vytváření energie, tudíž z úložných prostorů dostává zásoby paliva. Tento proces zahrnuje i svaly, kdy dochází k odebírání aminokyselin a přeměně na cukry – Nežádoucí. Tento hormon se vyskytuje ve větší míře, pokud se člověk nachází ve stresu. Lidé, kteří jsou často vystavení stresu, budou nabírat svalovou hmotu podstatně hůře, než lidé, kteří jsou spokojení.
A kde tedy bílkoviny najdeme? Převážně v živočišných produktech – drůbež, ryby, maso, mořské plody, vejce, mléko, sýr, nízkotučné tvarohy, atd.
